Před několika dny minulo 69 let od velké tragédie na Dole Doubrava. K neštěstí došlo na noční směně z pátku na sobotu 12. února 1949. V severovýchodní části dolu, ve sloji Hubert nad 8. patrem, došlo k výbuchu metanu, při němž zahynulo 19 horníků a dalších 8 bylo těžce popáleno. Další den, v neděli dopoledne, zahynulo při pátém rozsáhlém výbuchu pět členů záchranářské čety a čtyři osoby, které se v té době nacházely poblíž jámy, byly zraněny.
Únorové události roku 1949 na Dole Doubrava se však zapsaly do historie českého hornictví nejen svými tragickými následky. Pro báňské záchranářství se akce Doubrava stala velkou školou teorie, techniky a taktiky. Světovým unikátem byl zejména způsob vedení otvírky uzavřeného dolu. Z praktických zkušeností získaných při této akci čerpá naše báňská záchranná služba dodnes.
Shodou okolností jsem se s reáliemi neštěstí na Doubravě seznámil osobně. Byl jsem v té době asistentem na ústavu hornictví u profesora Vorálka, který byl přizván k vyšetřování příčin a okolností tragédie v roli znalce. Díky tomu jsem se mohl zúčastnit asanačních prací v uzavřené jámě také já.
Podrobně je celý průběh havárie a následných asanačních prací popsán v nedávno vydané publikaci Memento důlních nehod v českém hornictví, kterou napsali Petr Faster a bývalý předseda ČBÚ Roman Makarius.
Lubomír Hájek
0
0
