Nejnovější, nejvýkonnější a nejvíce univerzální ze všech, jimiž disponovala OKD pro mocnosti do 3,8 metru uhlí, a rovněž spolehlivost, stálý monitoring i dobře fungující servis propojený s „doživotním dohledem“. Tak hovořil mechanik stonavské šachty Roman Fliega o dobývacích kombajnech Eickhoff SL 300, které v současné době v rubáních zůstaly jako jediné.
„Máme jimi vybaveny všechny tři momentálně provozované poruby. Celkem je pak v revíru k dispozici osm kombajnů SL 300, kdy ty nevyužívané chystáme postupně v našich servisních dílnách k nasazení do provozu,“ informoval Fliega. Upřesnil, že technologie může uhlí kopat v mocnostech v rozmezí od 3,19 do 3,83 metru s řeznými kotouči o průměru 1,8 metru od firmy Krummenauer.
Univerzál pro všechny sekce i stěnové dopravníky
„V době jejich pořízení byly jedny z nejmodernějších na světovém trhu,“ upřesnil s tím, že SL 300 se začaly objevovat na stonavské šachtě v letech 2008 až 2014. Poznamenal, že horníci oceňují jejich výkon 1147 kW i univerzálnost při těžbě jak s mechanizovanými výztužemi typu Fazos, porubovými dopravníky Rybnik R – 850 a dopravníky PF 4/932, tak se sekcemi DBT 13/31 a dopravníky PF 6/1042.
„Ve zkratce jde o kombajn, který je vhodný pro všechny stěnové dopravníky a mechanizované výztuže, které nyní OKD provozuje. Z hlediska dlouhodobého výhledu není v plánu do rubání nasazení dobývacích kombajnů jiného typu, kterými OKD disponovala, protože ty byly po zrušení jejich výroby a i kvůli nedostupnosti náhradních dílů odprodány nebo sešrotovány,“ vysvětloval mechanik závodu. Připomenul, že dokopáním stěny 236 502 skončila v revíru i éra pluhového dobývacího komplexu. „Byl vyklizen, uložen na povrchu a nepočítá se s jeho dalším využitím,“ upřesnil Fliega.
České, ruské, polské, německé či anglické stroje
Nastínil také historii provozu dobývacích kombajnů na Dole ČSM. „Kopalo se se stroji domácí produkce, jako byl typ KSV-6 vyráběný Ostrojem Opava. Poté ruskými KŠ 1 KG, které byly v provozu sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Dalším kombajnem ruské výroby byl 2 GŠ 68 B, který sloužil až do roku 2003,“ popisoval mechanik závodu.
V mezidobí v devadesátých letech horníci na stonavské šachtě pracovali taktéž s tuzemskými dobývacími kombajny Tomáš Ratíškovice a modely MB – 9 a MB – 11, jejichž předností byl elektrický pojezd, zatímco konkurence používala pojezd hydraulický. „V tomtéž období se začaly objevovat polské výrobky, konkrétně ze ZZM Zabrze to byly KSW typů 245, 460 N, 475, 500 a 460 NE. Poslední z výčtu byl již modernizován na elektrický pojezd, který je oproti hydraulickému pojezdu výhodnější,“ pokračoval Fliega.
Od firmy Eickoff se kromě SL 300 koupily i SL 500. „Pětistovky představovaly nejvýkonnější kombajny za celou historii Dolu ČSM, kdy dobývaly uhlí až v mocnostech 5,5 metru a s řeznými orgány o průměru 2,5 metru,“ upozornil mechanik závodu. V programu optimalizace produkce POP 2010, jak doplnil, dostali horníci ještě anglický stroj Elektra 2000, který kopal jen v jednom bloku 401 304/3 se sekcemi DBT 26/55, a po spojení šachet ČSM a Karviná rovněž polské Famury KGE 750F.
0
0
