Dvě tlusté knihy z let 1978–89 zachycují dění v kolektivu Brigády socialistické práce úseku důlní dopravy bývalého Dolu 1. máj
„Mám ve skříni dvě staré kroniky kolektivu úseku důlní dopravy bývalého Dolu 1. máj. Mám je tam už léta a nevím, co s nimi. Jsou krásné, pečlivě vedené. Nechcete se na ně podívat?” oslovil mě před nedávnem Petr Chadim, mechanik provozu dopravy lokality Darkov Důlního závodu 1. Zvědavost mi nedala a hned druhý den jsem si je šel prohlédnout.
Jde o dvě obrovské bichle formátu A3 v tvrdých zelených deskách zdobených zlatým písmem. Jedna z knih je označena cedulí ze žlutého kovu s vyrytým názvem vlastníka kroniky – Brigáda socialistické práce (BSP). Obdobně honosně, s viditelnou pečlivostí a systematičností jsou vedeny jednotlivé stránky. A že jich je! Obsahují fotografie, kresby a popis událostí, které lidé z úseku důlní dopravy prožívali v letech 1978 až 1989.
Jak v úvodním textu píše Karel Škula, kronika byla založena po odbdržení bronzového a stříbrného odznaku BSP, aby „dokumentovala nejen dobré pracovní výsledky, ale zároveň zachytila rozmanitost soukromého, rodinného a společenského života”. Kronika textem i fotografiemi představuje tehdejší vedení úseku důlní dopravy, včetně směnových techniků, průběžně dokumentuje jednotlivá pracoviště, jejich pracovní úspěchy, připomíná dosažená ocenění i rekordy. Jedním z nich byl tzv. Koncernový – v přibírce počvy na pásové třídě 137 145. V období od 1. 7. do 12. 8. 1985 ho vytvořil Foltýnův kolektiv, a to výkonem 525 metrů. Kronika mj. vzpomíná také na tři závodní rekordy v roce 1985. Kolektivy Motykových lokomotivářů a Kozákových narážečů vytvořily v červenci, září a listopadu rekordy ve svozu a těžbě jámou – 3659 vozových jednotek za den. Jak dokládají nalepené výstřižky z novin, o obdobných událostech psal tehdejší časopis Průkopník a také Horník.
Kroniky hovoří rovněž o úspěších ve zlepšovatelském hnutí, o příspěvcích na Fond solidarity, patronátu nad jednou ze tříd Základní školy 1. máje v Havířově, ale především o mimopracovním životě členů důlní dopravy sdružených v BSP. Společně jezdili na hory, sportovali, pořádali akce pro své děti, účastnili se plesů s manželkami, také s nimi sfárali a ukázali jim svá důlní pracoviště. Kronika prostě zachycuje pracovní i mimopracovní život tehdejší doby.
„Snad by to ještě někoho mohlo zajímat,” připomíná Chadim. „Vždyť někteří z tehdejšího kolektivu v OKD ještě působí nebo jsou v důchodu. Možná by se o minulosti rád dozvěděl také někdo mladší,” uvažuje.
Úvaha je to správná. Z firmy nelze jen tak odnést nebo zlikvidovat dokumenty obsahující údaje o podniku. A v uvedených kronikách je jich požehnaně. Na takové materiály má OKD svůj vlastní archiv. Tam kroniky patří. Tam budou k dispozici těm, kteří o minulost a historii OKD mají zájem. V badatelně Archivu OKD, který se nachází ve Slezské Ostravě, jsou zpřístupněny archivované dokumenty široké odborné i laické veřejnosti. V Archivu OKD bude kronikám dobře a jistě potěší oko i duši mnohých zájemců.
PS: Pravidla pro nahlížení do archiválií jsou stanovena Badatelským řádem.
Josef Lys
0
0
