Zprávy v médiích se na začátku září předhánějí v katastrofických titulcích o oteplování světa. Ochlazení Atlantiku přitom opomíjejí.
Letos je nejteplejší léto od začátku měření (zde, zde, zde). Podle dostupných údajů není důvod o tomto tvrzení pochybovat. Dalo by se jistě pochybovat například o vhodnosti umístění měřících stanic, ale pro to běžný člověk nemá dostatek podkladů. Může si však ve veřejně dostupných údajích najít, že nejteplejší léto ještě nemusí znamenat nejteplejší rok (americká NOAA, zde). Stejně tak si může všimnout, že v záplavě zpráv o rekordně teplém létě se jaksi neobjevuje zpráva o rekordním ochlazení Atlantického oceánu v posledních třech měsících (zde). O to spíš, že vědci netuší, proč se to stalo.
Zprávy o globálně nejteplejším létě od začátku měření (zřejmě 1850) mají dvě hlavní linie. V jedné se dozvídáme, že i přes globální rekord byly ve světě oblasti s teplotou podprůměrnou i to, že jich vůbec nebylo málo. A že to dokonce byly oblasti, kde by to člověk nečekal. Jako třeba africký Sahel. Druhá linie je už však problematická. V ní figurují informace o tom, že je potřeba přestat s fosilními palivy.
„Pokud nepřijmeme naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, budou extrémní jevy související s teplotou, jichž jsme byli svědky letos v létě, jen intenzivnější a budou mít ještě ničivější důsledky pro lidi a planetu,“ zní například v článcích uváděný citát zástupkyně ředitele evropské meteorologické služby Copernicus Samanthy Burgessová. Snížení emisí skleníkových plynů je již synonymem pro ukončení používání uhlí, ropy a zemního plynu.
Texty však již neuvádějí, že za tyto zdroje energie nemáme dostatečnou náhradu a ještě ji dlouho mít nebudeme. Neuvádějí ovšem ani to, že státy EU již stojí pouze za sedmi procenty globálních emisí oxidu uhličitého a dále pracují – za obrovskou cenu – na jejich snížení. Vzdor této snaze ale celosvětové emise každoročně rostou. Z čehož je zřejmé, že ač texty píší „pokud nepřijmeme“, je jakékoli ovlivnění vývoje světového klimatu mimo možnosti lidí v EU. Protože jejich růst má na svědomí někdo jiný. Především Čína, jež odpovídá za více než 30 procent emisí oxidu uhličitého. Zda skutečně může lidstvo zastavit globální vývoj klimatu, nechme stranou. Ale pokud takovou možnost má, nedokáže to bez Asie a už vůbec ne bez Číny. (Emise USA se snižují, stejně jako ty unijní.) Zmínka o současném vlivu jevu El Niňo, jež má globální dopady (zde), je současně v článcích snadno k přehlédnutí.
V souvislosti s oteplováním se v textech také objevuje informace o tom, že vědci předpokládají, že do roku 2100 se průměrná teplota zvýší o 2,7 stupně. To je další problematický bod, ke kterému chybí kontext. Většina těchto modelů se totiž mýlí (např. Wall Street Journal zde, o nadhodnocování v modelech zde). Takže by se slušelo alespoň zmínit, jak to s odhady vědců ve skutečnosti je. Ostatně, v sedmdesátých letech vědci očekávali fatální ochlazení Země. (Je pozoruhodné, z čeho vycházeli, jak ukáže graf NOAA zde.) Mimochodem, je seriózní tvrdit, že víme, jak bude za 80let, když nevíme, proč se náhle ochladil Atlantský oceán (zde)?
A ještě jedna věc článkům o globální průměrná teplotě chybí, aby měli čtenáři k dispozici kontext. Nikde se totiž neuvádí, že s tímto údajem to vůbec není tak jednoznačné, jak si mi laici myslíme. Jaký na to mají názor dva dánští fyzici a jeden matematik si můžete přečíst zde.
Nicméně, podle měření, jakkoli upravovaných (to je běžná praxe), teploty zřejmě rostou. Možnosti států v EU na globální působení v tomto směru jsou velmi omezené. Místo dalšího strašení a likvidace prosperity by tak bylo zřejmě lepší soustředit se na adaptaci na měnící se podmínky. O tyhle nápady a technologie by ve světě evidentně byl opravdu zájem.
0
0
