Už v roce 2025 budeme muset dovážet víc, než 10 procent spotřeby elektřiny. Z exportéra se tak Česko stane státem závislým na dovozu naprosto základní komodity.
Prezentace scénářů vývoje české energetiky, kterou představil ČEPS členům Uhelné komise ve čtvrtek 21.10. (pracovní skupiny I) jsou jednoznačné. Česko se stane závislé na dovozu elektřiny již v roce 2025. V následujících letech se však budou také snižovat exportní možnosti okolních států, což bude dále komplikovat situaci. A lze předpokládat, že to také bude zvyšovat cenu.
„ČEPS představil model budoucího vývoje, založený na dostupných informacích od jednotlivých hráčů na energetickém trhu. Informace co a kdy jednotlivé firmy utlumí nebo naopak postaví, promítnul do grafu výroby elektrické energie v příštích 20letech. A z toho jasně vyplývá, že stát musí do procesu vstoupit a výstavbu dalších zdrojů, nebo neodstavení těch stávajících, podpořit, pokud nechceme být příliš závislí na dovozu,“ shrnuje obsah jednání člen Uhelné komise Jakub Unucka (ODS).
„Pokud bude vše postupovat podle současných plánů, v roce 2025 nám bude chybět 10 terawatt a to ještě nebude probíhat výrazný útlum uhelných zdrojů,“ přibližuje fakta. Vývoj tak směřuje k náhradě uhelných zdrojů plynovými, což z hlediska celkových emisí oxidu uhličitého neznamená vůbec žádnou změnu. Přitom však je snížení těchto emisí prezentováno jako hlavní důvod pro odstavění uhelných kapacit. „Bez náhrady uhlí plynem a bez stavby nového bloku v Dukovanech takový stav naše přenosová soustava nezvládne a laicky řečeno se rozsype,“ dodává Unucka.
„ČEPS ukazoval scénáře, které jak by to dopadlo, kdyby provozovatelé uhelných zdrojů své kapacity odstavili dříve, než v roce 2038. Mimo vší pochybnost by to dopadlo špatně,“ glosuje včerejší jednání další člen komise profesor František Hrdlička z ČVUT.
„Podle všech informací, které mám, je masivní přechod Česka na obnovitelné zdroje čirá fantasmagorie,“ přidává svůj názor Jan Zahradník (ODS). „Jestli ČEZ odstaví 75 procent svých uhelných zdrojů do roku 2025, jak plánuje a místo nich udělá šest gigawatů ve fotovoltaice, nenahradí to plně odstavený výkon, to je z modelů zcela zřejmé,“ podotýká s tím, že k tomu ostatním členům pracovní skupiny prezentoval patřičné výpočty. Upozorňuje přitom, že vývoj nyní směřuje k tomu, že všichni provozovatelé uhelných kapacit v tuzemsku je kvůli systematickému tlaku Bruselu odstaví již v roce 2033. Bez stavby nového, ale fakticky jen náhradního zdroje v Dukovanech a nových bloků v Temelíně si přitom nedokážeme podle Zahradníka zajistit dostatek elektřiny. Ovšem nový zdroj v Dukovanech by podle ideálního scénáře byl k dispozici až v roce 2036.
„Nutný dovoz podle různých scénářů vychází mezi 10 až 20 terawatthodinami ročně. Ale vůbec není jisté, že bude odkud tohle množství importovat,“ upozorňuje Jakub Unucka. „Stejné riziko je ovšem u plynu, pokud na něj vsadíme místo uhlí. Navíc, aby byly nové plynové zdroje v provozu včas, musí stát rychle říct, že je chce a připravit pro energetické firmy jasné podmínky a pobídky,“ zdůrazňuje.
Jenže to se zřejmě nestane do té doby, než bude ustavena nová vláda. Pokud by se však tento proces natahoval, mohlo by se stát, že nové zdroje nebudou postaveny včas. Ostatně, postavit nový zdroj do roku 2025 je již prakticky nestihnutelné. „Spoléhat se na dovoz je podle mně velká chyba,“ varuje v té souvislosti Jan Zahradník.
Všichni tři citovaní členové Uhelné komise také upozorňují na to, že úvahy o masivní výrobě vodíku a přechodu na něj ohrožuje právě nedostatek výrobních kapacit v elektrárnách, který hrozí již nyní, kdy se o vodíku jen uvažuje. Další obrovské zdroje bude přitom vyžadovat i rozvoj elektromobility.
3
0
