ÚPRAVNA PASKOV ZMIZÍ BRZY Z POVRCHU ZEMĚ

ÚPRAVNA PASKOV ZMIZÍ BRZY Z POVRCHU ZEMĚ
Jeden z technologických mostů před demolicí.

Hydraulická mechanizace se doslova zakousla do železobetonové, devětačtyřicet metrů vysoké budovy prádla někdejší Úpravny Paskov vybudované v letech 1965 až 1970 pro původní šachty v Paskově a ve Staříči. Svému účelu přestal tento komplex sloužit na konci března 2017 a definitivně má zmizet z povrchu země v létě 2020.

Kdysi nejmodernější v revíru Úpravnu postavili nejen pro produkci z dolů Paskov a Staříč, ale také jako centrální pro celý revír. „Technologicky i kapacitně byla dimenzována na zpracování uhlí běžně upravovaného na jiných úpravnách OKD, a to pro případ provádění generálních oprav nebo při odstraňování závažných poruch na těchto úpravnách. Zpracovávala i uhlí z některých ostravských šachet, jejichž úpravny měly zastaralou technologii, dosahovaly nízkých výnosů a měly malý výkon. Do provozu ji uvedli po dvouměsíčním zkušebním provozu 1. prosince 1970 a ve své době patřila mezi nejefektivnější úpravny ve střední Evropě s projektovaným výkonem dvakrát 400 tun za hodinu. Sloužit přestala s vyvezením posledního vozíku paskovského uhlí před třemi lety,“ informoval Zdeněk Hrůzek z pozice vedoucího odboru restrukturalizace OKD.

Paskovská úpravna byla v době svého spuštění nejmodernější v revíru, měla těžkokapalinové rozdružovače Drewboy (pro uhelnou frakci 10 až 200 milimetrů), sazečky OM 18 (frakce 0,5 až 10 mm) a flotátory Denver (frakce 0 až 0,5 mm). Postupně přidávané hyperbarické filtry v ní dokázaly snižovat podíl vody v rubanině na 10 procent.

Z úpravny získali železný šrot a barevné kovy.

Následoval konzervační provoz, kdy zde zůstal závodní Marcel Thibaud a část zaměstnanců s úkolem provést výkliz potřebných technologií pro karvinskou část revíru „Mezitím se řešila legislativní příprava samotné likvidace. Po vyřízení těchto náležitostí
došlo na vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele demolice, ve kterém uspěla společnost AWT Rekultivace. Ta jako subdodavatele vybrala demoliční firmu Mrózek z Bystřice,“ líčil Hrůzek.

Náročné operace u terminálu
Situaci v lokalitě, jak poznamenal,komplikovala výstavba kontejnerového terminálu Paskov a rekonstrukce kolejové vlečky v bezprostřední blízkosti úpravárenských objektů. OKD patřily jen tyto budovy, zbytek areálu včetně pozemku byl dopravní společnosti AWT (pak přešlo vše do vlastnictví PKP Cargo International). „Byl tak kladen důraz na minimální omezení provozu terminálu i vlečky. Z tohoto důvodu vlastnímu zahájení demoličních prací předcházela dlouhá řada koordinačních jednání, na jejichž základě se poté zpracovávaly podrobné harmonogramy i postup prací při likvidaci úpravárenského komplexu,“ řekl vedoucí odboru restrukturalizace.

Demolice se rozeběhly vloni v létě. „V případě objektu OKD to znamenalo zbourání budovy hyperbarů včetně přístavků, odstranění čtyř technologických mostů – což představovalo snad nejsložitější operace kvůli blízkosti železniční vlečky – i objektu prádla. Ten je v současnosti ze tří čtvrtin stržen,“ popisoval Hrůzek. Dodavatelé na to nasadili pásové demoliční bagry, z nichž typ Liehberhh 974 má dosah demoličního ramene čtyřiapadesát metrů. „Z rozstříhané železné konstrukce budov, mostů a technologického vybavení úpravny už bylo do poloviny letošního března vybráno 4300 tun železného šrotu a 113 tun barevných kovů,“ sdělil Hrůzek.

Vznikne zde zarovnaná plocha
Smlouva předpokládá, že paskovská úpravna zmizí definitivně, měla by po ní zůstat rovná plocha (se sanovaným, vybagrovaným a znovu vysypaným podložím do hloubky necelých dvou metrů). „Toto území bude dále využíváno jako průmyslový areál,“ dodal Hrůzek s tím, že ze starého dolu přímo v Paskově zbylo už jen minimum objektů. Po jeho útlumu a likvidaci zůstaly i ohlubňové povaly s komínky na odsávání metanu v místech těžních jam. Zbourali jak správní budovu, tak kulturní dům Dolu Paskov.

0 0