V České republice se loni vyrobilo 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).
V roce 2020 bylo hnědé uhlí mezi výrobními zdroji s 29 TWh vyrobené elektřiny na druhém místě za jádrem, z něhož se vyrobilo přes 30 TWh. V roce 2019 se ale naopak z hnědého uhlí vyrobilo o téměř pět terawatthodin elektřiny více než z jádra a opět bylo na prvním místě mezi výrobními zdroji.
Obnovitelné zdroje loni vyrobily 10,5 TWh elektřiny, zhruba o 250 GWh více než v roce 2020. Ze zemního plynu se vyrobilo sedm terawatthodin elektřiny, z černého uhlí téměř 2,8 TWh elektřiny.
Největší meziroční změnu výroby elektřiny zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,4 TWh více. Je to nárůst o téměř deset procent, zatímco jejich instalovaný výkon klesl na 9,5 gigawattu (GW), což je pokles o 5,3 procenta. Pokles způsobilo podle ERÚ především odstavení Elektrárny Mělník III.
Tuzemská takzvaná brutto spotřeba elektřiny loni stoupla na 73,7 TWh, meziročně o 3,2 procenta. Nárůst spotřeby elektřiny nastal zejména u domácností, a to o 8,1 procenta.Takzvaná netto spotřeba, která představuje spotřebu elektřiny brutto sníženou o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty v sítích a spotřebu na přečerpání v přečerpávacích vodních elektrárnách, činila loni 62,8 TWh. Uhelné elektrárny by tak loni pokryly zhruba polovinu spotřeby České republiky, stejně tak jaderné elektrárny.
Loňské maximální zatížení v soustavě nastalo 15. února 2021 v 8:45 a činilo téměř 12,6 gigawattů (GW). „Bylo tak dosaženo nového maxima zatížení elektrizační soustavy a překonán rekord z roku 2018,“ uvedl ERÚ ve zprávě. Roční minimum zatížení soustavy nastalo 8. srpna v 5:45 a činilo téměř 4,9 GW. Instalovaný výkon jaderných a uhelných elektráren přitom činí celkem zhruba 14 GW.
„Elektrizační soustava loni zaznamenala historicky největší rozdíl mezi maximálním a minimálním zatížením, a to ve výši téměř 7,3 GW. Jinými slovy energetické saldo mezi okamžiky, kdy mělo Česko nejvyšší a nejnižší spotřebu, odpovídá instalovanému výkonu více než sedmi bloků jaderné elektrárny Temelín či 77 procentům kapacity celé české uhelné flotily. Potvrzuje to hypotézu, že spějeme k dvoubarevné energetice, která se bude úplně jinak chovat v létě a v zimě. Jak konkrétně bude vypadat, nevíme, ale je jisté, že důležitou roli budou hrát i nadále řiditelné a na počasí nezávislé zdroje,“ řekl analytik Sev.en Energy Pavel Farkač.
1
0
