VÁNOCE V JINÝCH ZEMÍCH

V Polsku děti věří, že dárky jim přináší první hvězda, která se na obloze
zjeví na Štědrý večer, protože je to slavná hvězda betlémská. U
štědrovečerního stolu nechávají jedno místo volné pro nečekaného hosta.
Hlavním pokrmem jsou hustá houbová nebo rybí polévka, brambory se
zelím a houbami, nudle s mákem, bramborové taštičky. Oblíbené jsou i
ryby obalené v těstě a smažené. Místo vánočky se peče bábovka plněná
tvarohem a mákem.

V Německu naděluje dárky Christkind neboli Ježíšek, ale zejména
v severních oblastech se uchoval vznešený Weihnachtsman, který má zrzavé
vousy i vlasy, dlouhý plášť a kapuci. V Německu se poprvé objevil vánoční
stromeček, původně nezdobený. Mají i stromeček zvonící, kterému říkají
„andělské zvonění“. V domácnostech nechybí adventní věnec z chvojí, na
kterém postupně zapalují čtyři svíčky symbolizující čtyři neděle před
vánocemi. Děti mají čokoládový i obyčejný adventní kalendář a každý den
otvírají jedno okénko až do Štědrého dne. Německá vánoční kuchyně nabízí
více rybích pokrmů. Oblíbená je i husa nebo kachna s červeným zelím,
bramborový knedlík s jablky a slaninou. Nechybí ani jablkový závin, do
kterého se přidávají kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je
ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Již 300 let se připravuje
vánoční štola. Zhruba od 18. století se v celém Německu peče vaječné
cukroví – nejčastěji se mu říká „marcipán chudých“ nebo „Springle“. Už
v 19. století začali němečtí perníkáři lepit na své výrobky grafické
kolorované obrázky, na přelomu století je nahradily lesklé tištěné obrázky
Mikulášů, čertů a andělů.

Dárky naděluje vánoční dědeček podobný Santa Clausovi pod jedličku
ozdobenou červenými jablíčky. Ve Švédsku mu říkají Jultomten, naděluje
v doprovodu skřítků a podivuhodných trpaslíků. V Norsku naděluje
Julenissen, doprovází ho vánoční koza. Ve Finsku naděluje Joulupukki
nebo ho také nazývají Velký Ukko.

Vánoční svátky začínají až obědem na Boží hod (25. prosinec) po slavném
papežově požehnání Urbi et Orbi. Na Štědrý den nepanuje vánoční nálada
jako u nás, ulice žijí běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční
mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. V Itálii je zpravidla na
slavnostním stole pečené jehně nebo krocan. Dárky roznáší čarodějnice
Befana a to až 7. ledna. Byla to ošklivá žena, proto jí začali nazývat
čarodějnicí. Podle tradice chodila od domu k domu a všude zanechává
dárky pro Ježíška. Vázala se k ní smutná legenda, podle níž upozornili
Befanu pastýři na hvězdu, která ukazovala cestu do Betléma. Ale Befana se
tam vydala pozdě, hvězdu propásla a dodnes hledá jako bloudící stařenka
Ježíška.

Ve Španělsku nadělují Tři králové už o Štědrém dnu, i když slaví svůj
svátek až v lednu. Častou pochoutkou je drůbež či oplatky s nugátem.

Ve Francii naděluje bíle oblečený Pére Noel. Přichází komínem a dárky
pokládá na zem u krbu. Krásnou tradicí bylo, že každé okno na pařížských
bulvárech zářilo světlem do vánoční noci a do kamen či krbu se slavnostně
přikládalo vánoční poleno. Vánoční večeře má až 12 chodů. Nemá chybět
krocan na kaštanech. Tradiční je „a la buché“ – „poleno“. Je to piškotový
válec politý čokoládou.

Vánoční nadílku spojují s posvátným mužem Santa Clausem. Podobá se
trochu našemu Mikuláši a trochu ruskému Dědovi Mrázovi. Je spíše
obtloustlý a veselý. Žije na Aljašce za polárním kruhem. Celé houfy Santa
Clausů v červených kabátech se toulají o vánočních svátcích po ulicích
britských a především amerických měst. V Anglii ještě na začátku 19.
století chodil nadělovat vznešený a úctu vyvolávající vysoký a starosvětský
vyhlížející svatý Nicholas. Na Štědrý den teprve vrcholí přípravy na svátky.
Děti chystají velkou punčochu, kterou si pověsí na krb nebo kamna. Děti
věří, že Santa Claus přiletí v noci na saních taženými soby a nahází jim
dárky komínem přímo do punčoch. Vedoucím sobem je sob Rudolf s rudým
nosem. Jednoho mlhavého Štědrého dne se z něj stal hrdina. Santa Claus
byl na cestě s dárky, ale padla mlha a on neviděl na cestu. Přivolal proto
Rudolfa a ten mu červeným zářícím nosem posvítil na cestu. Děti objeví
dárky v punčoše až ráno 25. prosince, a to je ten hlavní den, kdy se podává
slavnostní oběd, při němž nesmí chybět hutný vánoční puding
(Plumpuding), v němž je zapečena mince. Kdo ji najde, bude mít určitě po
celý další rok štěstí. Není to ale puding, jaký známe u nás, ale spíše jakási
buchta či dort z hovězího loje, rybízu, rozinek, kandovaného ovoce,
strouhanky, cukru, mandlí, citrónové kúry a malého množství alkoholu.
Tvaruje se do podoby bábovky či jakéhosi bochánku. Nejen v kostelích, ale
i ve školách a doma se hrají koledy. Kromě vánoční jedle či smrčku jsou
rozšířeny i další rostliny – jmelí, břečťan a cesmína.

Na staré Rusi vozívala dárky na saních bíle oděná dívka Koljada
v doprovodu koledníků. Její nástupkyní se stala Sněhuročka. Má tyrkysově
modrý plášť lemovaný bílou kožešinou. K ní se přidal Děda Mráz. Přijíždí
až z Čukotky. Dárky se rozdávají až na Nový rok. Na vánočním stole se
objevují obložené mísy, saláty, ryby, velký sváteční piroh s dušeným zelím,
zvláštní huspenina.