Oxid dusný, který známe pod názvem rajský plyn, vyděsil klimatology. V důsledku aktivit člověka jej totiž jeho emise prudce rostou. Rajský plyn přitom vykazuje třistakrát silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý.

Globální inventura oběhu tohoto plynu zemskou atmosférou publikovaná ve vědeckém časopise Nature početným mezinárodním týmem pod vedením Hanquina Tiana z americké Auburn University odhalila, že v důsledku aktivit člověka přibývá rajského plynu v ovzduší nebezpečně rychlým tempem. Rajský plyn významně přispívá ke globálnímu oteplování, navíc se podílí na rozkladu ozonové vrstvy, která vysoko v atmosféře zachytává nebezpečné ultrafialové záření, napsaly Lidové noviny.

„Hlavním původcem nárůstu atmosférických koncentrací oxidu dusného je zemědělství. Emise oxidu dusného pohání k růstu sílící poptávka po potravinách a krmivech pro zvířata. Snaha nakrmit lidstvo se tak dostává do konfliktu se snahami o stabilizaci pozemského klimatu,“ říká Hanquin Tian.

Oxid dusný je součástí koloběhu dusíku v přírodě. Významné množství tohoto plynu vzniká přeměnou různých dusíkatých látek půdními bakteriemi. Další vydatný zdroj oxidu dusného představují vodní mikroorganismy. V atmosféře vzniká oxid dusný chemickými reakcemi při bouřkách ze vzdušného dusíku a kyslíku.

Jak vyplývá z analýz Tianova týmu, z přírodních zdrojů se každoročně uvolní do ovzduší asi 15 000 tun oxidu dusného, přičemž více než třetina tohoto množství pochází ze světových moří a oceánů. Necelých 60 % roční přírodní produkce oxidu dusného má svůj původ v půdě. Člověk k tomu svými aktivitami přispívá každoročně 11 500 tunami oxidu dusného. Prim hraje zemědělství s roční produkcí 6000 tun oxidu dusného ročně. To je bezmála čtyřnásobek množství, jaké se za stejnou dobu dostane do ovzduší přičiněním průmyslu.

Při sledování osudů rajského plynu v přírodě odhalil Tian se svými spolupracovníky nečekaný pozitivní vliv růstu koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší a z něj vyplývajícího vzestupu globálních teplot. Rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze. Při jeho vyšších koncentracích v ovzduší intenzivněji rostou. Stejně povzbudivě působí na jejich růst i vyšší teploty. Intenzivněji rostoucí flóra čerpá z půdy více dusíku.

Ponechává tak mikroorganismům v půdě méně dusíkatých látek k proměně na oxid dusný. Únik rajského plynu do ovzduší díky tomu oslabuje. Ani to však nestačí ke zvrácení celkově nepříznivé bilance oxidu dusného v atmosféře naší planety.

Největší měrou přispívají k nárůstu oxidu dusného v ovzduší obyvatelé východní a jižní Asie, Afriky a Jižní Ameriky. V Číně, Indii a ve Spojených státech vzniká obrovské množství oxidu dusného v důsledku používání umělých dusíkatých hnojiv. Afrika a Jižní Amerika přispívají ke vzniku značných objemů oxidu dusného hnojením polí zvířecím trusem. Raketově stoupají emise oxidu dusného v zemích, jako je Brazílie, Čína nebo Indie.

Emise oxidu dusného mohou zvýšit globální teplotu víc, než předpokládají klimatologické scénáře při nejvyšší úrovni produkce „tradičních“ skleníkových plynů. „Současná úroveň emisí nás posouvá k nárůstu globálních teplot o 3 °C,“ konstatuje člen Tianova mezinárodního týmu Robert Jackson ze Stanford University.

Zastánci takzvané zelené energetiky v Česku jsou pro přísnější omezení emisí, které tento týden podpořil Evropský parlament (EP). Většina europoslanců se při úterním hlasování ke klimatickému zákonu se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise. Evropská unie tak má do roku 2030 omezit emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.

Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. I s ním ale mají vlády některých členských zemí včetně Česka problém, proto se očekávají složitá vyjednávání mezi státy a parlamentem. „Již dnes je jasné, že Evropa sníží emise nejméně o 55 procent a s tím by také měla počítat česká vláda. Hlasování Evropského parlamentu by mělo Česko probudit, naše vláda musí skoncovat se současným vlažným přístupem k rozvoji obnovitelných zdrojů a využití potenciálu energetických úspor,” tvrdí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Realita ale bude oproti Sedlákovým slovům o poznání složitější. Řada zemí Evropské unie má totiž obavu, že omezování emisí povede ke snížení jejich konkurenceschopnosti. Vlády některých zemí EU včetně Česka či Polska považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český ministr průmyslu Karel Havlíček to zdůvodnil mimo jiné příliš vysokými náklady, které by podle něj dostaly do problémů automobilový průmysl.

Nařízení má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.

GEOLOGICKÉ UKLÁDÁNÍ CO₂

Co je CO₂?

CO2 je dnes hlavním skleníkovým plynem vznikajícím v důsledku lidské činnosti a všeobecně je považován za jednoho z hlavních viníků probíhajících klimatických změn.
Například pouze v ČR se lidskou činností ročně uvolní do ovzduší asi 127 milionů tun CO2. Zhruba 40 % tohoto objemu pochází z energetiky, po níž následují průmysl, doprava a domácnosti. Celosvětově činí množství CO2 vypouštěného vlivem lidské činnosti do atmosféry 30 miliard tun ročně; pouze polovinu tohoto množství přitom přirozeně pohltí oceány, půda a lesy. Dvě třetiny všech emisí CO2 pochází z průmyslových zařízení: uhelných a plynových elektráren, hutí, cementáren, rafinerií apod.