V tíživé době našeho boje s koronavirem nás 22. dubna opustil a odešel hornického nebe ing. Jaroslav Klát.
Jeho odchod je pro náš Klub velkou, ba nenahraditelnou ztrátou.
Celý jeho profesní život byl spojen s hornictvím, především na Ostravsku. Po studiu báňského inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v letech 1953-1958 – se zaměřením na důlní měřictví – pracoval v letech 1958–1963 ve státní báňské správě. V letech 1964 – byl vedoucím odboru důlního měřictví a geologie na Dole Vítězný únor v Ostravě. Poté v letech 1989–1991 působil jako vedoucí důlně měřický specialista na Federálním ministerstvu paliv a energetiky. Svoji profesní karieru ukončil na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde v letech 1991–1994 pracoval jako vědecko-výzkumný pracovník.
Za dobu svého působení v Ostravě se vedle své náročné práce se začal věnovat i problematice historie hornictví a hornického muzejnictví. Inicioval vědecké zpracování historie Dolu Anselm, o kterém bylo rozhodnuto, že v jeho areálu vznikne hornické muzeum. Zpracoval dokumentaci důlních děl v prostoru Landeku, zadal zpracování studie Hornické muzeum, připravil odborný seminář k výročí 200 let pravidelné těžby na Dole Anselm, podílel se na organizaci muzejních seminářů pořádaných u příležitosti Dne horníků, a na zpracování návrhu muzeologického řešení muzea hlubinného dolování uhlí na Dole Eduard Urx v Petřkovicích.
Podílel na ustavení našeho Klubu a stal se jedním z jeho zakládajících členů. Stal se autorem pravidelných a vždy velmi kvalitních příspěvků do Hornického zpravodaje. Spolu s Vladimírem Marklem (prvním předsedou našeho Klubu) zajistil první cestu za poznáním pro členy Klubu. Připravil k vydání dvě publikace o těžních věžích (perokresby těžních věží, jejichž autorem byl ing. Stanislav Vopasek). Byl nejaktivnějším účastním pravidelných pracovních seminářů „Hornické památky na Ostravsku“ pořádaných naším Klubem. Velkým tématem jeho zájmu byly staré důlní jámy a štoly v OKR. Těm je věnována největší část 2. svazku edice Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, vydávané naším Klubem-obecně hodnoceného jako nejcennější z celé této publikační řady. Z podrobného zkoumání problematiky starých důlních děl pak vyplynul návrh na upřesnění počátku dolů. Vrcholem jeho práce na tomto úseku dějin OKR byla stať Zaniklé doly v publikaci Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru.
Z jeho spolupráce s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě (od roku 1993,) vznikla publikace Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru a Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace a Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Tyto práce jej pak přivedly na myšlenku samostatně zpracovat počátky hornictví na Ostravsku a tak spolu s Karlem Slívou vydali publikaci Kronika počátků hornictví v Ostravě 1750-1830.
Je proto naprosto zákonité, že za svoji činnost pro Klub a za práce o hornictví byl oceněn udělením čestného členství v Klubu a v roce 2018, u příležitosti oslav 30. výročí ustavení Klubu přátel hornického muzea v Ostravě, udělením spolkové medaile „Za rozvoj a šíření hornických tradic a havířského cechu.
Zůstal vždy skromný, poctivý a ochotný podělit se o svoje znalosti a zkušenosti. A do posledních chvil byl stále aktivní. Jeho poslední příspěvek vyšel v prvním čísle letošního ročníku Hornického zpravodaje.
Bude nám tu hodně chybět. Alespoň takto se s ním loučíme a děkujeme za veškerou vykonanou práci.
Zdař Bůh!
Oldřich Klepek
Pracovní seminář seminář v roce 2013
0
0
