Uvedl, že také u OKD se uvažovalo o ukončení těžby a nyní se počítá s další těžbou a OKD navíc je v zisku. „Já bych nestahoval kalhoty před brodem,” dodal. S iniciativou, aby stát vytvořil fond, z něhož by se v regionech, kde se těží uhlí, hradil například vznik nových kvalifikovaných pracovních míst, přišla Sokolovská uhelná. Postupně se k tomuto záměru přihlásil kraj, starostové i poslanci a senátoři z Karlovarského a Ústeckého kraje. Jako zdroj peněz pro takový fond navrhují peníze, které stát dostává z emisních povolenek. Jen Sokolovská uhelná zaplatí za povolenky nyní okolo dvou miliard ročně. A právě tyto peníze by podle názoru těžařské firmy i politiků z regionu měly v regionu zůstat. „Dělali jsme ke konci roku inventuru zásob. Máme jich asi na 20 let při současné těžbě. A bude to záležet na tom, jestli budeme těžit rychleji, pak útlum přijde dřív, nebo budeme těžit méně, tak později. Nebo to bude řízený proces, který bude počítat s tím, že se nevytěží všechny zásoby, ale bude se na restrukturalizaci intenzivně pracovat,” řekl předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Návrh ekologických organizací, aby se na restrukturalizaci uhelných regionů využily peníze ze zvýšených poplatků za těžbu, podle Pöpperleho nic neřeší. „Za emisní povolenky dá Sokolovská uhelná asi dvě miliardy, na poplatku z vydobytého nerostu platí asi 120 až 130 milionů korun ročně. A i z nich končí většina ve státním rozpočtu,” řekl Pöpperl. Na možnost dřívějšího termínu ukončení těžby upozornila Zemana i hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Pokud se neustále bude zvyšovat cena emisních povolenek, může k ukončení těžby dojít dříve. Proto je nutné, aby kraj na to byl připraven, aby měl připravenou strategii a akční plán,” řekla. |