Mostecko, Česká republika – Na Mostecku se uzavírá jedna z nejvýznamnějších kapitol české těžby hnědého uhlí, avšak s ní se zároveň otevírá kapitola nová, plná naděje a inovativního přístupu k obnově krajiny. Lom Československé armády (ČSA), jeden z největších povrchových dolů v zemi, ustává s těžbou do roku 2026, a už nyní se jeho rozsáhlá plocha mění v živoucí přírodní laboratoř. Díky průkopnické sukcesní rekultivaci se zde příroda vrací do své původní síly, vytváří jedinečné ekosystémy a přináší nejen ekologické, ale i ekonomické výhody. Informace o této transformaci přinesly Novinky.cz.
Revoluce v rekultivaci: Příroda jako hlavní architekt
Hlavní rozdíl oproti dřívějším postupům spočívá v zásadní změně přístupu k obnově krajiny. Jiří Křen, technik rekultivací ze Severní energetické, vysvětlil, že dříve se plošně zalesňovalo nebo zarovnávalo, zatímco dnes se nechává větší prostor samotné přírodě, která si utváří drobné a roztříštěné biotopy. Tyto biotopy jsou stabilnější než rozsáhlé umělé výsadby.
Tzv. sukcesní rekultivace je v Česku uplatněna poprvé a přináší s sebou obrovský potenciál. Místo uměle založených, uniformních ekosystémů, které mají málo společného s přírodními stanovišti, zde vzniká mozaika mokřadů, luk a lesních porostů. Michal Porteš z Transformačního centra Ústeckého kraje uvedl, že uměle založené ekosystémy postrádají charakter přírodních stanovišť, například umělé lesy jsou jiné než přírodní, jsou v řadách a příliš husté. Dodal, že v biotopech klasických rekultivací přežívá jen velmi málo a pouze běžných druhů živočichů, a tak klasickou rekultivací přicházíme o vzácnou přírodu, která v lokalitě aktuálně žije.
Naopak lom ČSA se mění v útočiště pro rozmanitou flóru a faunu. Křen zdůraznil, že celý lom je v podstatě obrovskou motýlí loukou, kde stovky hektarů tvoří prostředí pro dokončení vývoje blanokřídlého hmyzu i motýlů.
Z dolu jezero, z úspor miliony pro obce
Současně s oživením pevniny se mění i samotná těžební jáma. Loni se zastavilo čerpání a prostor se začal plnit vodou z okolních svahů i podzemních pramenů. Za patnáct let by rozloha vodní plochy měla dosáhnout velikosti jezera Milada. Hydrolog Petr Urban ze Severní energetické zdůraznil, že voda přitéká samovolně, což eliminuje potřebu nákladného externího dopouštění, jak je tomu u jiných rekultivovaných jezer, například u jezera Most. První rozbory navíc ukazují vynikající kvalitu vody.
Vědci z univerzit a výzkumných ústavů s nadšením sledují, jak se na dně bývalého dolu od nuly vyvíjí zcela nový ekosystém – od planktonu přes larvy hmyzu až po první rybí obsádku.
Tento inovativní přístup má i významný finanční dopad. Původní odhad nákladů na rekultivaci činil 2,3 miliardy korun. Mluvčí Severní energetické Eva Maříková prozradila, že podle nového plánu, který kombinuje technické zásahy s přírodní obnovou, to bude 1,8 miliardy. Ušetřených půl miliardy korun poputuje do Státního fondu životního prostředí a následně je budou moci obce využít na důležité projekty, jako jsou školy, sportoviště nebo bezpečnostní opatření.
Národní přírodní památka a návrat unikátních druhů
Ministerstvo životního prostředí navrhlo vyhlásit část území o rozloze zhruba 1230 hektarů národní přírodní památkou. Cílem je chránit zdejší unikátní mozaiku prostředí a stovky druhů, z nichž přes 170 je zákonem zvláště chráněných. Mezi hlavní významné skupiny patří ptáci, motýli a různé druhy blanokřídlého hmyzu. Zaměstnanec Transformačního centra Ústeckého kraje popsal, že se na Mostecku tak daří například lindušce úhorní nebo bělořitu šedému, kteří jinde v České republice téměř nežijí, a že zde mají zhruba třetinu své republikové populace.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) se chystá na aktivní péči o toto území, včetně vytváření hnízdních ploch pro ptáky nebo podpory pastvy, která pomůže udržet krajinu pestrou.
Budoucnost pro veřejnost: Vzdělání, turistika a rekreace
Proměna lomu ČSA se postupně otevírá i lidem. V červnu letošního roku byly zpřístupněny první turistické a cyklistické trasy na okrajích lomu a probíhají komentované prohlídky s vědci. Nově vzniklá aplikace Biosafari nabízí interaktivní výklad o historii těžby i obnově území.
Do roku 2033 by měla být část lomu trvale přístupná široké veřejnosti. Kromě vědeckého výzkumu se tak lokalita stane i místem pro vzdělávání, turistiku a rekreaci, což ukazuje, že po desetiletích těžby se Mostecko stává symbolem úspěšné a inspirativní obnovy krajiny.
0
0
