Podle ekonomky Jany Matesové to Němci s „Energiewende“ přehnali. Válka v Rusku a předtím covid jim navíc energetickou transformaci velmi zkomplikovaly. Matesová to uvedla v pořadu Ve vatě na serveru Seznam Zprávy.
„Německo do svých politik velice silně vtělilo obavu o klima, až ideologie převážila nad proveditelností. Kdyby byli Němci lépe plánovali, určitě by svou transformaci k obnovitelným zdrojům nepostavili na ruském plynu. A kdyby uvažovali racionálně a ne ideologicky, tak by loni nevypnuli poslední tři jaderné elektrárny,“ vysvětlila Matesová.
Podle ekonomky bude Německo donuceno svou energetickou politiku změnit. Možná se i vrátí k jádru. „Nastartování jaderných elektráren není jednoduchá věc, takže možná časem, to bych úplně nevylučovala. Je možné, že se objeví malé modulární reaktory. A do té doby bude jádro německého průmyslu vyrábět třeba ve Spojených státech,“ upozornila Matesová.
Německá ekonomika má podle ní to horší ještě před sebou. Pocítí to i Česko, na západních sousedech jsme jako exportní ekonomika životně závislí.
Podle Matesové zbrzdila tamní průmysl i „nezvládnutá energetická politika“. Ceny energií vzrostly i v Německu významně a v některých obdobích jsou na trojnásobku toho, za co se nakupují energie ve Spojených státech. S takovou se Němcům těžko konkuruje.
„Chemie je enormně energeticky náročný průmysl, totéž výroba plochého skla pro automobilový průmysl, výroba betonu, cementu i celé strojírenství,“ vysvětlila Matesová.
0
0
