Co do instalace solárních a větrných elektráren se Čína stala světovým lídrem. Nicméně v oblasti snižování emisí CO2 čelí výzvám kvůli pokračujícímu růstu spotřeby energie a závislosti na uhlí. Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil, že jeho země do roku 2035 sníží emise skleníkových plynů o 7 až 10 procent oproti jejich vrcholu.
Minulý týden čínský prezident Si Ťin-pching v projevu na summitu lídrů v oblasti klimatu pořádaném generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ve videohovoru z Pekingu uvedl, že jeho země do roku 2035 sníží emise skleníkových plynů o 7 až 10 procent oproti jejich vrcholu. Podle zpravy.idnes.cz Si potvrdil, že Čína plánuje v příštích deseti letech šestinásobně zvýšit svou kapacitu větrné a solární energie oproti úrovni z roku 2020. To pomůže zvýšit podíl nefosilních paliv na domácí spotřebě energie na více než 30 procent. Poprvé se tím Čína zavázala ke snížení emisí, nikoli tedy pouze k omezení jejich růstu, ačkoli oznámené snížení bylo menší, než se očekávalo, uvedla agentura Reuters. Li Shuo, ředitel Čínského klimatického centra v Asia Society, pro agenturu Reuters uvedl, že čínské oznámení je vzhledem k rychlé produkci obnovitelné energie a elektromobilů nepříjemné. „Závazek Pekingu představuje opatrný krok, který rozšiřuje dlouholetou politickou tradici upřednostňování stabilního a předvídatelného rozhodování, ale zároveň skrývá významnější ekonomickou realitu,“ řekl. Li však poznamenal, že čínská dominance v oblasti zelených technologií a ústup Washingtonu by mohly Čínu tlačit k proaktivnější roli na globální scéně. Cesta k prvenství v produkci a instalaci OZE.
Zelená energie expanduje v Číně i letos, fotovoltaické a větrné elektrárny v první polovině roku 2025 překonaly co do výroby vodní energii. Jak uvádí analýza odborného portálu Carbon Brief se sídlem v Británii, Čína v první polovině roku přidala 212 GW nové solární kapacity, což je dvojnásobek množství instalovaného v první polovině roku 2024. Šlo o nový rekord. Pro srovnání, USA, které jsou druhým největším státem světa co do solární kapacity, měly do konce loňského roku instalováno celkem 178 GW, v případě třetí Indie to bylo 98 GW. Jen v květnu bylo do čínské sítě přidáno přibližně 93 GW nových solárních panelů. Toto tempo znamená přibližně 100 instalovaných solárních panelů každou sekundu tohoto měsíce. Přesto celkové emise skleníkových plynů v Číně podle odborníků stále stoupají, byť tempo se zpomaluje. V minulých obdobích dokonce i krátkodobě klesly, což byl důsledek problémů ve stavebnictví, ale i růstu počtu elektromobilů v zemi.
Čína se ocitla v paradoxní situaci. Zatímco nejvíce investuje do zelených technologií a OZE, zůstává zároveň největším světovým znečišťovatelem co do emisí CO2. Hlavní příčinou je vysoká a stoupající poptávka po elektrické energii v rychle se rozvíjející ekonomice. Obnovitelné zdroje ji zatím nedokážou plně pokrýt. Také je vysoká závislost na uhlí pro zajištění stabilních dodávek elektřiny. Proto i nadále Čína staví nové uhelné elektrárny, které slouží jako záložní zdroj pro nestabilní OZE a k uspokojení domácí rostoucí poptávky, i když tato výstavba má klesající tendenci.
Podle organizací monitorujících energetiku jako Global Energy Monitor a CREA přibylo v Číně v roce 2023 uhelných elektráren s celkovou kapacitou přibližně 49,8 GW a loni dalších 30,5 GW. V první polovině letošního roku zprovoznila Čína dalších 5,1 nových „uhelných gigawattů“.
