Poděkování horníkům Dolu Darkov a Dolu ČSA

Poděkování horníkům Dolu Darkov a Dolu ČSA

Únor roku 2021 byl pro hornickou obec bohužel velmi smutný, neb horníkovo srdce potkaly dvě neveselé zprávy.

Poslední vůz na Dole Darkov (zdroj OKD, a.s., foto p. Chodura)

První neradostnou zprávou bylo vyvezení posledního důlního vozíku z Dolu Darkov, které se uskutečnilo v úterý 23. 2. 2021 za velmi přísných epidemiologických opatření, a tak tento akt mohl na místě sledovat jen úzký okruh pracovníků. Samotný Důl Darkov započal historii v roce 1982 (historie těžby v daném dobývacím prostoru je daleko delší – sahající až do roku 1854), přičemž za období 1982–2021 bylo vytěženo úctyhodných 53 931 900 tun černého zlata! Důl byl význačný v mnoha oblastech. Nacházelo se zde nejvýkonnější skipové zařízení v revíru, které dokázalo denně vytěžit (vyvézt) přes 27 tisíc tun uhlí. Excelentním z hlediska technologie a kapacity byl i darkovský úpravárenský komplex na zpracování uhlí, kdy při rekordu z roku 2014 bylo zpracováno nevídaných 28 200 tun uhlí za jeden den. Na Dole Darkov se těžilo energetické i koksovatelné uhlí, přičemž za celou existenci dolu byly vyraženy stovky kilometrů chodeb v hloubce až 1 200 metrů pod povrchem.

Poslední vůz na Dole ČSA (zdroj OKD, a.s., foto P. Chodura)

Druhou neradostnou zprávou bylo symbolické vyvezení posledního důlního vozíku z Dolu ČSA (Československé armády) v sobotu 27. 2. 2021, opět za přísných opatření. Důl ČSA zahájil činnost v roce 1951 a za dobu své existence vytěžil 144 418 264 tun černého uhlí. Pokud však půjdeme do historických souvislostí v revíru, těžba na dole započala již kolem roku 1860, což značí více než 160 let činnosti dolu. I na Dole ČSA byly vyraženy stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1 200 metrů pod povrchem. Z hlediska hornické statistiky byl Důl ČSA nejdéle činný černouhelný důl v ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR. Důl byl částečně (převládalo natáčení na Dole Barbora v Karviné a na Dole Schoeller v Libušíně využit pro tvorbu filmové komedie z hornického prostředí „Parta hic“ (z roku 1976) s nezapomenutelnými jmény jako Regina Rázlová, Vladimír Menšík, Josef Dvořák, Petr Nárožný a další.

Poslední řádky patří horníkům těchto dolů. Někteří havíři zde pracovali několik let, někteří celý život, přátelství vzniklá na dole jsou uchována do smrti. Ne nadarmo jedna z nejkrásnějších hornických karmín (písní) se jmenuje „Kamarádi, dolů sfárejme!“. Bohužel jedna významná hornická etapa se ukončuje a je na místě poděkovat všem, kteří tuto etapu tvořili – pro rozvoj českého průmyslu, pro rozvoj Moravskoslezského kraje, pro rozvoj České republiky… Ctění horníci, děkujeme za Vaši vykonanou práci a Zdař Bůh v lepších časech!

Informace k článku byly získány
z portálu www.okd.cz.

 

Ing. Václav Dorazil, Ph.D.
Za Sdružení hornických
a hutnických spolků ČR

1 0