POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Důl Hubert v Hrušově založilo v roce 1854 těžířstvo bratří Kleinů a pojmenován byl po jednom z nich. V důlním poli však probíhaly kutací práce již od roku 1849. V roce 1855 důl odkoupila Severní dráha Ferdinandova. První velká přestavba a modernizace dolu proběhla v letech 1870–76. V rámci dílčí rekonstrukce v roce 1898 byl instalován v těžní jámě nový parní těžní stroj o větším výkonu. V té době to byl největší parní těžní stroj u dolů Severní dráhy Ferdinandovy. Při další rekonstrukci dolu v letech 1911 –1916 byla založena výdušná jáma Vrbice, která měla konečnou hloubku 386,7 metru. V letech 1924–28 následovala kompletní rekonstrukce Dolu Hubert včetně strojového parku. Celý provoz byl elektrifikován. Těžní jáma byla rozšířena na průměr 6 metrů a dosáhla hloubku 386 metrů. V té době byl již instalován elektrický těžní stroj s měničem Ward-Leonard Ilgner o výkonu 1500 koňských sil. Ocelová těžní věž byla vysoká 35 metrů.
Po druhé světové válce byl důl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do n. p. Ostravskokarvinské doly Ostrava. V prosinci téhož roku byl důl přejmenován na Důl Stachanov podle sovětského úderníka.
V rámci rekonstrukce a modernizace dolů OKR byl částečně modernizován i Důl Stachanov. Vroce 1961 následovala společná rekonstrukce dolů Vítězný únor, Urx a Stachanov, která byla ukončena v roce 1970. Od ledna 1964 byly tyto tři doly sloučeny v jeden národní podnik. Důl Stachanov se tak stal pomocným závodem. Samostatná těžba byla ukončena 1.července 1966 a byla převedena na novou jámu Vítězný únor 2.
Postavili dvě kolonie
Důl Stachanov byl 1. ledna 1974 organizačně zrušen a důlní pole rozděleno mezi doly Vítězný únor a Urx. Těžní jáma Stachanov hluboká 568,7 m, větrní jáma Stachanov hluboká 474,5 m a jáma Vrbice hluboká 386,7 m byly zasypány v roce 1992.
Důl Hubert postavil pro své pracovníky dvě kolonie. Dělnická kolonie U jámy Hubertovy vznikla v roce 1877 a měla 44 přízemních domů. Tyto domy byly v letech 1961–64 postupně rekonstruovány. Další dělnická kolonie Vrbice vznikla v letech 1900–12 a měla 8 jednoposchoďových domů.
Areál větrní jámy Vrbice se svou těžní věží vysokou 16,5 m a dvěma lanovnicemi o průměru 2,5 m je národní kulturní památkou ČR a usiluje o zapsání do Seznamu UNESCO. (Autor je hornický historik)
Vítězslav Hettenberger
0
0
