Všechny areály bývalých dolů na Ostravsku a Karvinsku, které jsou ve správě státního podniku DIAMO od roku 2002, prošly řadou změn. Patří mezi ně také areál bývalého dolu Paskov. Rozsáhlé překladiště vybudované na lokalitě Dolu Paskov je dobrým příkladem nového využití průmyslových pozemků tzv. „brownfields“ ke zvýšení zaměstnanosti a posílení ekonomiky i významu regionu.
V roce 2007 ještě tehdejší OKD, Doprava, a.s. (v současnosti PKP CARGO INTERNATIONAL a.s., dále v textu PKP a.s.) projevila zájem o pozemky, jejichž prodeje byly následně realizovány mezi léty 2007 až 2014 v rozsahu cca 122 000 m2. Řízeným odkupem nemovitostí v areálu bývalého povrchu dolu Paskov se PKP a.s. stala vlastníkem uceleného území. Dnes již nepotřebné objekty bývalého povrchu dolu, které původně sloužily k provozním, správním a sociálním účelům, byly zdemolovány. Pro administrativní potřeby kontejnerového překladiště majitel areálu nově vybudoval správní budovu s počtem cca 30 kanceláří. Potřebná adaptace provedená v rámci II. etapy výstavby vyhovuje i podmínkám rozšíření. S ohledem na potřeby zákazníků zde bylo vybudováno i celní pracoviště.
S výstavbou terminálu jsou také spojeny i přeložky stávajících inženýrských sítí a přístupů. PKP a.s. ve spolupráci s DIAMO, s. p., uzavírá v takovýchto případech potřebné Dohody o zrušení věcných břemen a současně Smlouvy o zřízení služebností. Jedním z takových případů je i plánovaná změna přístupu k bezpečnostním prvkům zlikvidovaných hlavních důlních děl – výdušné jámy Paskov a vtažné jámy Paskov v k. ú. Paskov. Důvodem je zvýšení bezpečnosti zodpovědných zaměstnanců DIAMO, s. p., při vstupu do terminálu za účelem údržby a kontroly těchto bezpečnostních prvků. Dalším, avšak neméně důležitým, krokem je následné uzavření Dohody o zrušení věcných břemen a zřízení služebností v rámci přeložky kabelového vedení VN 6 kV a NN 400 V vyvolané postupným navyšováním kapacity pracoviště terminálu. Zároveň investor do stavby citlivě zakomponoval úze mí zlikvidovaných hlavních důlních děl – výdušné jámy Paskov a vtažné jámy Paskov se stanovenými stavebními uzávěrami. Aby nedošlo k ovlivnění uvedených jam, ze kterých se odsává metan, realizoval investor ve spolupráci s o. z. ODRA a těžařem Green Gas DPB, a.s., bezpečnostní opatření, která zajišťují monitoring stability jam a neporušenost degazačního potrubí v jámě.
Terminál leží v centru moravskoslezských průmyslových zón v Mošnově, Ostravě-Hrabové a Nošovicích, v blízkosti rychlostní silnice R56, slovenské a polské hranice a umožňuje napojení na klíčové evropské přístavy. Dnes na terminálu pracují desítky zaměstnanců a včetně nepřímé zaměstnanosti dává terminál práci téměř stovce lidí. Původně zde přitom byla pouhá dvě pracovní místa. Vedle překládky, svozu a rozvozu kontejnerů, návěsů a výměnných nástaveb nabízí terminál Paskov rovněž odbavení jednotlivých vozových zásilek i ucelených vlaků díky napojení vlečkou na celostátní železniční síť.
„V současnosti ve směru sever-jih jsou nejčastějšími destinacemi přístavy Koper, Terst a Gdaňsk a potenciálními intermodálními přepravami mohou být návěsové vlaky ze Skandinávie nebo transporty z řeckého přístavu Pireus,“ říká Michal Kubíček, ředitel terminálu Paskov.
V roce 2016 bylo podpisem grantové dohody s Výkonnou agenturou pro inovace a sítě (INEA) Evropské komise završeno úsilí společnosti PKP a.s. k získání dosud nejvyšší dotace v historii společnosti. Rozvoji terminálu věnuje PKP a.s. velkou pozornost.
Pro podporu přípravy a realizace výstavby III. etapy multimodálního kontejnerového terminálu Paskov byl využit „Nástroj pro propojení Evropy“, (CEF – Connecting Europe Facility), z jehož zdrojů byl společnosti PKP a.s. přiznán příspěvek ve výši 5 871 360 €. Tato částka (tzn. přibližně 151 mil. Kč) představuje 66 % uznatelných nákladů projektu, jehož součástí je kromě nového kolejového napojení, manipulačních ploch, osvětlení a dalšího vybavení vlastního terminálu i studie, projekt a realizace rekonstrukce vlečky v Paskově. Cílem projektu je maximální využití kapacity pracoviště pro vlakové soupravy délky 750 m, umožňující nabídnout nový standard přepravy a odbavení zákazníkům PKP a.s. při současné úspoře nákladů na vlečkové manipulace. V roce 2018 proběhlo na terminálu 165 tis. manipulací. Celkové náklady na budování celého terminálu činily přibližně 450 mil. Kč.
Na základě dokumentace pro provádění stavby na rozšíření kontejnerového překladiště v Paskově o III. etapu, kterou zpracoval HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., byla III. etapa úspěšně realizována v letech 2017–2019. V rámci III. etapy došlo k rozšíření terminálu o dalších 40 tis. m2, čímž se jeho kapacita zdvojnásobila na 4 800 TEU. Po dokončení této fáze modernizace má překladiště celkovou rozlohu 70 tis. m2. Vznikly zde dvě nové koleje, každá v délce 375 m vedoucí z vratimovského zhlaví (kolejového rozvětvení), parkovací plocha pro 40 tahačů, napojení pro chladicí kontejnery a speciální místo pro kontejnery s nebezpečným zbožím.
Další modernizace, rozšíření a zpevnění manipulačních ploch i vyžádá následné investice. Po dokončení IV. etapy bude mít překladiště finální rozlohu 150 tis. m2. Zároveň zde bude fungovat další terminálová manipulační kolej o délce 400 m, která je dnes součástí železniční vlečky a terminál dosáhne celkové kapacity 10 000 TEU. PKP a.s. se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj v oblasti intermodálních přeprav a zároveň věnuje velké úsilí na modernizaci a postupné rozšiřovaní terminálu Paskov, který patří mezi významné otevřené překladiště kombinované dopravy ve střední Evropě. Překladiště má strategickou a perspektivní polohu v rámci Evropy, dnes je součástí 27 terminálů a překladišť v Polsku a je napojen na významné evropské přístavy. PKP a.s. se chce stále více zapojovat do logistického trojúhelníku Balt – Jadran – Severní moře nebo obsluhy Hedvábné stezky. Pro celou skupinu PKP CARGO představuje terminál Paskov bránu především do jižní Evropy.
Pozn.: Objem kontejnerové přepravy se udává v jednotkách TEU (zkratka z anglického Twenty-foot Equivalent Unit), přičemž 1 TEU je ekvivalentem jednoho 20stopého kontejneru (6,1 m).
Jakub Böhm
referent prodejů, o. z. ODRA
Mohlo by vás zajímat: Ohlédnutí za společností očima Bohumila Bonczka
0
0
