Vláda musí urychleně řešit ceny energie, které stojí za vysokou mírou inflace a můžou vést ke ztrátě výkonnosti celé ekonomiky a tragickému nárůstu nezaměstnanosti. V komentáři pro Svět Hospodářství to napsal mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
Připomněl, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) již vyzvala vládu ČR, aby přijala okamžité řešení neudržitelného nárůstu cen elektrické energie, plynu a pohonných hmot jejich zastropováním.
„V případě elektřiny i plynu jsou podniky na rozdíl od domácností mnohem méně chráněny fixními kontrakty a mnohem více exponovány tržním cenám. Zatímco za uplynulý rok vzrostla tržní cena elektřiny zhruba třikrát a rostla postupně, u plynu je na čtyřnásobku již od loňského září a krátkodobé výkyvy ji během této doby dokázaly vyhnat i na desetinásobek. Na rozdíl od domácností navíc firmy nepocítí u plynu „letní úlevu“. Pekaři, restaurace a jiné drobné podniky budou muset spotřebovávat plyn i v létě. Vysoké ceny se jich proto dotýkají mnohem více, a dále se propisují na zdražování pro spotřebitele. Tím dále zvyšují inflaci a nutí Českou národní banku dále zvyšovat úrokové sazby, což ztížením dostupnosti úvěrů zase podvazuje ekonomiku,“ napsal Smutný.
Ten upozornil, že česká cena elektřiny je prakticky na úrovni německé, což je vzhledem k výrazně nižší kupní síle neúnosné. Velké kritice podrobil polostátní společnost ČEZ, která dělá vše pro maximalizaci svého zisku.
„Jde přeci skutečně o to, zda česká elektřina vyráběná za české náklady z českých technologií má být českým podnikům a domácnostem prodávána za německé ceny? To na jedné straně umožní tuzemským energetickým podnikům maximalizovat zisk, na straně druhé to devastuje celé národní hospodářství,“ napsal Smutný, který současně připomněl, že ČEZ v květnu 2021 oznámil svou zelenou strategii, spočívající v omezování stabilní výroby elektřiny z uhlí a v přechodu na novou obří kapacitu solárních elektráren (FVE), jichž chce ČEZ do roku 2025, samozřejmě s podporou dotací, postavit 1,5 GW a do roku 2030 dalších 4,5 GW.
Podle analýzy ČEPS přitom už v roce 2025 bude na základě současného vývoje ČR potřebovat 10 procent spotřeby elektřiny dovážet. „Takže za tři následující roky hrozí z výroby elektřiny zmizet celkem pětina ze stabilních zdrojů. Tato analýza přitom u odborné veřejnosti či u vládních expertů žádnou pozornost zatím neprobudila, natož aby vyvolala obavy. Což by ve skutečnosti opravdu měla. Za kolik a odkud elektřinu budeme dovážet, když už teď je Česko z 98 % dováženého zemního plynu (cca. 8,7 mld. m3) odkázáno nepřijatelně na ruský plyn?“, ptá se Smutný.
Podle něj byla významným spouštěčem současné energetické krize politika zelené tranzice Evropské unie jménem Green Deal, která kvůli emisím CO₂ vsadila na obnovitelné zdroje. „Jejich nestabilní a přerušovanou činnost ovšem musí v době, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, suplovat „náhradní“ emisní zdroje, v konceptu řady zemí v čele s Německem poháněné ruským zemním plynem. Raketový růst cen elektřiny v důsledku politické objednávky nedostatečných a dotovaných zelených technologií je klíčovým iniciátorem inflace, která se pak oprávněné mění na pojem „greenflation“,“ napsal Smutný.
Česká vláda premiéra Petra Fialy podle Smutného správně nechce rozdávat peníze na dluh všem, koho energetická krize zasáhne. Musí ale podle něj sáhnout po podstatě a příčině inflačních podnětů. „A tím je nepochybně cena elektřiny. Přece lékaři nemohou neustále cpát do těla pacienta s infekcí antibiotika, dokud třeba nezjistí, že na vině je zkažený chrup… Zpráva deníku Právo nicméně ukazuje, že máme naději něco s cenami elektřiny a tedy i inflací udělat: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR prý skutečně uvažuje o zřízení státního dodavatele elektřiny,“ uzavřel Smutný.
- Naučná stezka NPP Landek_obnova
- Tabule č. 1 NPP Landek
- Tabule č. 2 Sídliště paleolitických lovců
- Tabule č. 3 Bezobratlí
- Tabule č. 4 Historie těžby uhlí na Landeku
- Tabule č. 5 Polonské dubohabřiny
- Tabule č. 6 Buk lesní
- Tabule č. 7 Houby
- Tabule č. 8 Pravěké a středověké osídlení Landeku
- Tabule č. 9 Slovanské hradisko a středověký hrad
- Tabule č. 10 Ptáci
- Tabule č. 11 Soutok řeky Odry a Ostravice
- Tabule č. 12 Geologie
- Tabule č. 13 Invazní a nepůvodní druhy
- Tabule č. 14 Uhelné sloje
- Klikací mapa Naučná stezka
- Důlní jámy a štoly na Landeku